Slyšíš můj hlas?
Jistě se vám v životě při rozhodování stalo, že jste slyšeli vnitřní hlas, který vám radil, jak se máte rozhodnout. Chtěl bych vám povědět příběh, který se mi stal. Jednoho dne jsem jel z práce, a když už jsem byl skoro na místě u rodičů v provozovně, musel jsem na vozíku projet ještě jednu ulici, která byla do kopce, a zrovna tam dávali novou dlažbu a byl tam malý schod, kde byl nasypaný štěrk. Vypadalo to tak, že bych mohl projet. Uslyšel jsem takový jemný hlas ve své nitru, který my říkal: „Objeď to, nestojí to za to!“ a druhý hlas silnější, nejspíš hlas mého „já“, který říkal: „To dáš, přece by si to neobjížděl, to je ztráta času!“. Nakonec jsem poslechl ten silnější hlas a pokračoval jsem v jízdě do kopce, kde byl zmínění schod, který byl vysypán jemným štěrkem. Předními koly jsem schod přejel, ale sklon byl velký a vozík, na kterém jsem seděl, se překlopil na zadní a já si říkal: „Mám vzadu bezpečnostní kolečka, která zabrání převrácení.“ Jenže jak už to bývá, představy byli jiné než realita. Štěrk nebyl moc udusaný a malá kolečka, která mě měli ochránit před převrácením, se najednou zabořili do štěrku a vozík se náhle převrátil a já udělal salto z vozíku pěkně z kopečka a uhodil jsem se hlavou o kámen. Nic vážné se mi nestalo, ale také mohlo dojít k vážnému zranění. Naštěstí šel o kolo nějaký dělník a táta to celé viděl z okna. Seběhli se u mě a pomohli mně na vozík. Ještě čtrnáct dní po tom mě bolelo celé tělo. Uvědomil jsem si, že jsem měl poslechnout ten tichý hlas, který mi říkal, abych se té překážce vyhnul. Měli bychom více poslouchat, ten tichý hlásek, který k nám promlouvá a myslí to s námi dobře.
S touto souvislostí se mi vybavil jeden biblický příběh podobný tomu mému. V Izraeli byl jeden malí chlapec, které ho maminka zasvětila Bohu a on sloužil u kněze Élího v Božím chrámu. Jmenoval se Samuel. Zde je tento krátký příběh o zkušenosti malého chlapce:
Mládenec Samuel vykonával službu Hospodinovu pod dohledem Élího. V těch dnech bylo Hospodinovo slovo vzácné, prorocké vidění nebylo časté. Jednoho dne ležel Élí na svém místě. Oči mu začaly pohasínat, takže neviděl. Boží kahan ještě nezhasl a Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží schrána. Hospodin zavolal na Samuela. On odpověděl: „Tu jsem.“ Běžel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, lehni si zase.“ Šel si tedy lehnout. Ale Hospodin zavolal Samuela znovu. Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, můj synu, lehni si zase.“ Samuel ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno. A znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ Tu Élí pochopil, že mládence volá Hospodin. I řekl Élí Samuelovi: „Jdi si lehnout; jestliže tě zavolá, řekneš: Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo. A Hospodin přišel, stanul a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší.“
1. Samuelova 3,1-10
Chtěl bych se zmínit o tom, že někdy slyšíme Boží hlas a možná to ani nevnímáme, možná proto, že je kolem nás hluk, jsme zaneprázdnění a možná tento hlas ani slyšet nechceme, anebo je hlas našeho já prostě silnější. Můžou být různé důvody. V Samuelové případě to bylo tím, že ještě Hospodina neznal, ještě sním, neměl vybudovaný vztah. Máte vy, vybodovaný vztah s Bohem? Pokud nemáte, chtěli byste ho mít? Bůh promlouvá ke každému a není nic snazšího než na modlitbě poprosit Boha, aby se nám dal poznat.
Chtěl bych se s vámi podělit o to, jak ke mně promlouvá Bůh, protože se mi hodně lidí ptá, jestli cítím přítomnost Boží. Mnoho lidí si myslí, že víra je jen o tom věřit, že Bůh je a že se dívá, že je to prostě nastavení mysli, nějaký opěrný bod. Prostě něco, co je nad námi, neosobní věc. Něco, co je příliš vzdálené natož, aby mohlo na nás mít vliv.
Ze začátku, když jsem začal poznávat Boha skrze písmo, neměl jsem zatím k němu takový vztah a nebral jsem ho jako konkrétní osobu, s kterou bych mohl mít vztah, natož s ním komunikovat. Jenže postupně při čtení písma jsem si uvědomoval své nedostatky, protože mě texty z Bible usvědčovali z toho, že můj život není dobrý a že jsem veliký sobec a že mám zlozvyky, kterých jsem se chtěl zbavit. Je to jeden ze způsobů, kterým k nám Bůh promlouvá a to je skrze Boží slovo, Bibli. Ukazuje nám na to, že Pán Bůh touží po vztahu k nám, že není neosobní, ale naopak. Když mě Písmo usvědčilo o tom, že nejsem tak dobrý člověk, jak jsem si myslel, začal jsem se k Bohu modlit. Ne nějakými naučenými předepsanými modlitby, ale vlastními slovy, která vycházela z mého srdce. Byla vedena touhou potom být lepším člověkem a touhou po vztahu se svým Stvořitelem. Bůh pak ke mně promlouval nejen Božím slovem, ale také mě zbavoval mých špatných vlastností a návyků. A já věděl, že mu na mně záleží a že touží po komunikaci se mnou. Postupně, co jsem více poznával Boha a modlil se k němu, ke mně začal promlouvat i jinými způsoby. Třeba tím, že když jsem se mu s nějakým problémem svěřil, On mi dal moudrost a najednou mě napadaly myšlenky, jak daný problém vyřešit a vím, že tyto myšlenky rozhodně nepřicházeli z mojí hlavy, protože já bych to tak ladně nevyřešil. Někdy prožívám těžké chvíle a podělím se o tom na modlitbě, a když náhodně otevřu Bibli, „zasvítí“ na mě verše, které popisují mojí aktuální situaci a nabízejí mi řešení. Dále když mě čeká kázání, tak se modlím k Bohu, aby mi ukázal, nad jakým tématem se mám zamyslet, protože On ví nejlépe, jakým tématem lidi v danou chvíli a situaci oslovit a zasáhnout jejich srdce. Když pak se ráno v posteli probudím, napadají mě myšlenky a struktura kázání. Není pochyb o tom, že je to působení Ducha svatého, který ke mně promlouvá. Když pak píšu kázání, napadají mě myšlenky a někdy si říkám, co bych ještě napsal a když si kázání přečtu, zjistím, že není třeba už nic doplnit, protože to Bůh vedl a moje myšlenky ustaly, když bylo dílo hotovo. Mohl bych tu popisovat spousty zkušeností s komunikací s Bohem. Vím, že když procházím složitými životními situacemi, On mě vždycky podepře a já cítím jeho obětí, obětí milujícího Otce.
Nevím, jestli jste po tom, co jsem napsal, zatoužili mít vztah s Bohem? Je tady pro každého z nás a promlouvá k nám. Chce, nám nabídnou lepší život, kterým nás bude provázet. Pokud opravdu toužíš po takovém vztahu, není nic lehčího než předstoupit na modlitbě k našemu nebeskému Otci. On slyší každou upřímnou modlitbu. Může se stát, že ho hned neuslyšíš, protože ho ještě tolik neznáš, tak jako Samuel. Důležité je hledat, protože kdo hledá, ten nalézá.
A tak vám pravím: Proste, a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. Neboť každý, kdo prosí, dostává, a kdo hledá, nalézá, a kdo tluče, tomu bude otevřeno. Což je mezi vámi otec, který by dal svému synu hada, když ho prosí o rybu? Nebo by mu dal štíra, když ho prosí o vejce? Jestliže tedy vy, ač jste zlí, umíte svým dětem dávat dobré dary, čím spíše váš Otec z nebe dá Ducha svatého těm, kdo ho prosí!“
Lukáš 11,9-3
Musím říct, že díky tomuto vztahu se můj život obohatil a necítím se, na nic být sám. Je tu vždycky možnost si s Bohem promluvit a odevzdat mu své problémy, ať už jsou jakékoliv. Chce ukázat každému úžasnou perspektivu do budoucna a jistotu toho, že On nás tím vším provede. Mě hodně uklidňuje to, že se mu můžu se vším svěřit a nikomu to neřekne. Uklidní mě a nabídne mi nejlepší řešení daného problému. Jen mu stačí důvěřovat, že On náš život povede a postará se o nás jako milující Otec o své děti. Možná teď nežijete život, který byste chtěli žít, ale věřte mi, že nebeský Otec už vidí, co z vás může být, vidí ve vás neuvěřitelný potenciál. Jen čeká, že se mu ozvete, přijmete jeho dary, jeho vedení a necháte ho, aby se stal součástí vašeho života.
Tak vám přeji, abyste hledali a nalezli, prosili a dostávali a abyste tloukli a bylo vám otevřeno. Neboť jak se píše v Bibli:
Hle, stojím přede dveřmi a tluču; zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou.
Zjevení Janovo 3,20
Je řečeno: ‚Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!‘
List Židům 3,15
Přeji si, aby když uslyšíte Jeho hlas, abyste odpověděli: „Tady jsem“ a poslouchali, co se vám ten hlas snaží říct, přijmuli Ho a nezatvrzovaly svá srdce.
S láskou Miroslav Křepinský
Kdo by se chtěl o komunikaci s Bohem dozvědět víc, může se podívat na video níže, které pěkně mluví o častých chybách při modlitbě:
Období našeho života
