Období našeho života

Zkus život představit si jako rok.
Ta období jsou také čtyři.
Lidské zrození a první krok,
je jaro – od zrodu vše dále víří.
První sousto, první lok,
dítě radostně k rodičům míří.

Člověk učí se chodit, promluvit,
hraje bezstarostně si a zpívá.
Netuší, jak bude žít,
vesele se na svět dívá.

Pak přijde léto – doba zrání,
úkol zodpovědný začíná.
Vzdělání a dospívání,
také práce a rodina.

To stojí nás mnoho sil,
abychom včas dozráli.
Každý z nás, aby tu dobře žil,
nedíval se jen zpovzdálí.

Než zbavíme se téhle trýzně,
přijde také poroba.
Je tu podzim, doba sklizně,
počítá se úroda.

Člověk podívá se na své děti,
jak však stárne pořád dál,
uvědomí si, jak čas letí,
jakpak se jim věnoval.

Uvidí, jak čas se krátí,
co v životě možná zkazil.
Nic z toho zpět nenavrátí,
pár pohlavků by si možná vrazil.

Pak ulehne a tiše dřímá,
je tu jeho klidný skon.
To je konec – chladná zima,
člověk spí, už skončil shon.

Mějme proto na paměti,
sami nežijeme tady déle.
Tak žijme pro naše blízké, děti,
pamatuj na Stvořitele!

Martin Kašík