Přeji všem krásné a pohodové vánoční svátky

Chtěl bych se zmínit o tom, co pro mě znamenají Vánoce. Pro mě nejsou Vánoce spojené se stromečkem, dárky a cukrovím. Já to beru jako příležitost, připomenou si to, co se stalo před více jak 2000 lety. Možná si mnozí neuvědomují, jak velká událost se stala. My si dnes většinou spojujeme svátky s Ježíškem, který nosí dárky. Udělali jsme z Ježíše Krista jakousi karikaturu, která nám otročí a nosí nám poslušně dárky. V podstatě slouží k uspokojování našich sobeckých přání. Žijeme v přepychu a ani si neuvědomujeme, čeho se pro nás vzdal pán Ježíš.

Rád bych popsal, čeho se vlastně pro nás vzdal. Dříve než přišel na zem byl opěvován anděli, kteří mu v nebi vzdávali čest a slávu. Byl vládce celého vesmíru, měl naprosto všechno, ale vzdal se toho všeho kvůli nám. Narodil se do chudé rodiny a nelpěl na světských postech. Přišel, aby nás usmířil s Bohem a stal se prostředníkem, abychom všichni mohli k němu přistupovat. On je tím světlem, která nám přišlo zasvítit v temnotě.

Žijeme v nejisté době a za tento rok jsem si uvědomil, že opravdu ve světě nemáme žádnou jistotu. Můžeme se domnívat, že určité jistoty máme. Zkuste se, ale zamyslet jaké jistoty to jsou, můžete se na ně plně spolehnout? Uvědomil jsem si, že není možné spoléhat sám na sebe. Poznal jsem to díky covidové krizi. Myslíte si, že vás může ochránit vakcína, nebo opatření anebo silná imunita? Znám případy, kteří spoléhali na svoji imunitu a nepomohlo jim to. Stejně znám lidi, kteří byli naočkování a stejně zemřeli. Je tedy v tom nějaká jistota? Já jsem třeba spoléhal na svoji imunitu a bral jsem preventivně vitamíny a stopové prvky. Když pak na mě přišel covid, myslel jsem si, že je to jen viróza, a tak jsem zvýšil dávky vitamínů, přece jenom kdyby to byl covid, a bral jsem ACC long, kdyby mi to náhodou šlo na plíce. Musím říci, že až přes bolesti svalů, to šlo celkem dobře. Jsem moc rád, že jsem se mohl spolehnout na Boží vedení a na jeho milost. Děkuji Bohu, že mě i moje rodiče provedl onemocněním a že jsme to společně zvládli. Chci jen říct, že pociťuji, jak lidé okolo žijí v neustálém strachu a všude se to na ně tlačí. Pak se rozhodují na základě strachu a dělají rozhodnutí, které by normálně nedělali. Dokonce se necháme jako společnost rozdělit a necháme se proti sobě poštvat. Pak se koukám okolo sebe a říkám si, kam se poděla láska. Kde je, kam odešla?

Ježíš přišel na svět, aby nám ukázal Otcovu lásku. Ukázal nám, jak se máme chovat ke svým bližním, jak ji projevit nesobeckou lásku. Vím jistě, že On nikoho do ničeho nenutí, protože toleruje naši svobodnou vůli. Rozhodně nechce, aby byla společnost rozdělena. Láska nerozděluje, ale sjednocuje. Kde je rozkol tam je strach a ne láska, protože dokonalá láska vyhání strach. Přijde mi, že se bojíme neustále o sebe a o své blízké a necháme se ovládat strachem, ale zapomněli jsme, že hlavní je se navzájem milovat. Krize se dá lépe překonat láskou než strachem. Otázka je, kde můžeme lásku brát v tomto temném světě? No přece přímo u zdroje světla, které přišlo na svět v podobě malého dítěte. U něj můžeme přijímat lásku plnými doušky, jen stačí přijmout jeho milost. Možná je těžké si to představit, když si společnost spojuje Ježíše s malým dítětem anebo s tím, jak je ukřižován na kříži. Jak nám asi může pomoci dítě anebo muž přitlučený na kříži? Musíme si, ale uvědomit, že křížem to neskončilo, ale že Ježíš Kristus vstal z mrtvých a vystoupil zpátky ke svému nebeskému Otci, kde se za nás přimlouvá jako Velekněz, kterému záleží na každém z nás. Jak už jsem psal, hodně lidí má svátky spojené s dárky, není to o těch materiálních dárcích, ale o těch duchovních. Pán Ježíš nám nabízí duchovní dary, které chce v nás rozvíjet a zdokonalovat, abychom se přiblížili ke vzoru Boží lásky a mohli v podstatě rozvíjet Boží království plné lásky už tady na zemi.

Tak vám tedy přeji, abyste našli jistotu v tomto i příštím roce u zdroje lásky, která přišla k nám, abychom nalezli světlo v tomto temném světle.

S láskou Miroslav Křepinský