Poezie

Prosba o vedení

Pane, před tebou tu poklekám,
uč mne dobře rozeznat.

Proto obracím se znovu k tobě,
jak rozlišit mám pravdu a klam?
V téhle dnešní tvrdé době,
kterou cestou jíti mám?

Vždy, když potkám křižovatku,
pomáhej mi, Pane můj.
Vysvoboď mne z mého zmatku,
řekni tudy jdi a tady stůj.

Semaforem buď mým, Pane,
ukazuj mi cestu mou.
Ať cokoliv se mi, kdy stane,
veď mne světlem, veď mne tmou.

Jako každému z tvých synů, dcer,
ať už slepě nebloudím,
ukazuj mi, Pane, směr,
hned jak se ráno probudím.

V každé chvíli, Pane můj,
na každém dalším rozcestí,
mi správnou cestu ukazuj,
ať se nejdu cestou neřestí.

Ať zbavím se všech zlozvyků
a učím se dobrým být.
Chraň mne špatných návyků,
ukaž cestu, kudy jít.

Dals nám Bibli, z ní je jistý,
v ní je naše navigace,
jak vést náš život čistý,
popsán vážně, bez legrace.

Ukaž mi, Pane, cestu pravou,
vím, že bude trnitou,
že nepůjdu chůzí hravou,
ale tůrou složitou.

Jen s tebou, Pane, nezbloudím,
za to ti moc děkuji.
Ať nikdy stranou nestojím,
chci plnit tvoje úkoly.

Ať je mojím novým zvykem,
jen vážně a ne fórem,
jít za Božím rozcestníkem,
jít za Božím semafórem.

Posiluj i moji víru,
vyčisti, prosím hlavu mou.
dej mi moudrost, dej mi sílu,
ať plním ve všem vůli tvou.

Ať mé srdce není kámen,
prosím, Pane,
díky,
amen.

Martin Kašík

Zanechat odpověď

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *