Album vzpomínek

Krásné dětství, vyrůstání,

to jsou přece krásné chvíle.

První lásky, dospívání,

možná zrádné, rozpustilé.

Pak se člověk usadí,

věnuje se rodině.

S kdečím už si poradí,

už není sám jedině.

Proto sbírejme ty chvíle krásné,

vše hezké, co stane se.

Ukládejme, to je jasné,

co jen hlava unese.

Abychom si ve svém stáří

Měli na co vzpomínat.

Až se naše tělo zmaří,

říci: tohle to jsem prožil rád.

Začněme už teď budovat

svoje album – hezkou vzpomínku.

Až jím budeš listovat,

copak dáš teď do vínku?

Ať máš těch krás plné listy,

to vřele já přeju tobě.

Tvůj rejstřík ať je hezky čistý,

buď milý ke všem a taky k sobě.

Martin Kašík