Můžeme důvěřovat Bibli?

Často se setkávám s tím, když se s někým bavím o Bibli, tak mi lidé říkají, že jsou to texty, které napsala církev, aby lidé byli poslušní a že se tomu nedá věřit, protože jsou to texty, které byly často upravované podle toho, jak se představitelům církve hodilo. Jako bych citovat sám sebe, také jsem měl takovíto názor, ale kde se to ve veřejném podvědomí bere? Je tomu opravdu tak? Možná je jednoduší přebrat názor od druhých než se přesvědčit sám. Lidé to tvrdí, ale májí pro to nějaké podklady?

Sám jsem tomu věřil a místo toho, abych si Bibli přečetl nebo si zjistil, něco o původu těchto textů, tak jsem jí bez váhání zavrhl, ale proč? Neděláme to náhodou často, že přebíráme názory na věc, než abychom si zjistili více informací? Ono je to totiž pohodlné a sám se často přistihnu, že tak činím.

Chci se teď podívat na důvody, proč by se Bible mohla považovat za věrohodnou sbírku knih.

Je historicky věrohodnou knihou?

Ukazuje se, že historické údaje uvedené v Bibli odpovídají zmínkám v historických spisech a také to podporuje spousta archeologických nálezů. Nebudu tady vyjmenovávat všechny, jenom o některých se zmíním. Protože účelem tohoto článku není nikoho přesvědčovat nepřebernými množství důkazu, ale spíše poukázat na výjimečnost této knihy a jejího poselství. A v dnešní době internetu naleznete spousty archeologických nálezů potvrzující historickou věrohodnost Bible.

Odpůrci historické věrohodnosti Bible v 19. století tvrdili, že se kniha zmiňuje o národu Chetitů, který nikdy neexistoval, ale čas postupně ukázal, že takový národ opravdu existoval. Další z velkých národů, který se nacházel na blízkém východě byla Asýrie. Kde byl v době 704–681 př. n. l. vládce jménem Sancheríb a v té době vládl v Judském království (oblast okolo Jeruzalému) král Chizkijáš. Tento judský král odmítl platit daň Asýrii, která byla něco jako výpalné. Platba za to, že je Asýrie nechá být. Nebudu to tady podrobně rozvádět, zkrátka se jim to nelíbilo a vojska obklíčili Jeruzalém. Je zajímavé, že podle velikosti armády měl být Jeruzalém zničen, ale nebyl a asyrská vojska se nečekaně stáhly a odtáhly pryč, i když historikové nevědí důvod, proč tak učinili. Jasná odpověď je v Bibli a je zarážející s jakou přesností a předtím něž to vůbec historici potvrdili:

„Proto praví Hospodin o králi asyrském toto: ‚Nevejde do tohoto města. Ani šíp tam nevstřelí, se štíty proti němu nenastoupí, násep proti němu nenavrší. Cestou, kterou přišel, se zase vrátí, do tohoto města nevejde, je výrok Hospodinův. Budu štítem tomuto městu, zachráním je kvůli sobě a kvůli Davidovi, svému služebníku.‘ Stalo se pak té noci, že vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře sto osmdesát pět tisíc. Za časného jitra, hle, všichni byli mrtví, všude mrtvá těla. Sancheríb, král asyrský, odtáhl pryč a vrátil se do Ninive a usadil se tam. Když se klaněl v chrámě svého boha Nisroka, Adramelek a Sareser, jeho synové, ho zabili mečem a unikli do země Araratu. Po něm se stal králem jeho syn Esarchadón.“ 2. Královská 19,32-37

To, že asyrský král nezaútočil a odtáhl historikové potvrzují, akorát nechtějí přijmout nadpřirozenou boží moc, která v tu noc zasáhla. To, že byl Sancheríb zabit svými siny také potvrzují. Tady vidíme, že Bible umí být velice historicky přesná.

Dále se mi vybavil nádherný dokument o Exodu, který poukazuje na archeologické důkazy vyjití Izraelského národa z Egypta, doporučuji ho zhlédnout zde.

Vidíme, že ji můžeme považovat za historicky věrohodnou, a i když se nějaké události liší se známou historií, nemusí znamenat, že nesděluje pravdu, protože jak víme historii píšou vítězové, kteří si tvoří minulost, která je ukáže v lepším světle.

Je její původní text zachován?

Další bodem je to, jestli můžeme vědět, že texty staré tisíce let jsou věrohodné?

Začnu u rukopisů Nového Zákona, kterých se našlo cca 5400. Pokud bych to srovnal s nějakým historickým literárním dílem třeba s Iliadou od Homera, dostaneme zajímavé údaje. Ilia je podložená cca 650 rukopisy, které jsou o cca 1000 let mladší než samotné dílo. Rukopisy nového zákona, ty nejstarší se datují v rozmezí 200–300 let n. l., což činí vzdálenost originálů v čase cca 200 let, což se dám pokládat z velmi věrohodné oproti Iliadě, která je považovaná za věrohodné dílo.

Jak je to, ale s přesností rukopisů Nového Zákona? Vzhledem k tomu, že se nalezlo tak velké množství. Můžeme snadno určit jaký byl originál, protože většina rukopisů se shoduje, kromě malých nepřesností jako jsou překlepy, gramatické chyby a slovosled, a tudíž si můžeme být jisti, že čteme původní text, tak jak byl autorem zamýšlen.

U Starého Zákona je něco podobného, kde je vysoká přesnost zachovaného textu. Nebudu to tady rozvádět. Článek by byl moc rozsáhlý. Kdo by se chtěl dozvědět víc, ať se podívá na Kumránské svitky.

Takže vidíme, že se nemusíme bát, že bychom četli něco, co by bylo nějakou církví pozměněno. Je pravda, že zde nezmiňuji, že existuje spousty překladů, každý asi neumí řecky, hebrejsky a aramejsky, aby si přečetl Bibli v originálním znění. Proto se Bible překládá a pak záleží na tom, jaký překlad čteme, protože některé překlady jsou parafrázované a jiné se pevněji drží původního textu. Původního textu se v naší české kotlině drží asi nejvěrněji Český studijní překlad a Bible Kralická. Ekumenický překlad je někde mezi a překlady, které jsou parafrázované je třeba Bible 21. století a Slovo na cestu. Každopádně i v těchto rozdílných překladech nejsou nějak velké zásadní odchylky, které by nějak zásadně překrucovali význam.

Je Bible knihou inspirovanou od Boha?

Bible jako taková je složena ze Starého a Nového zákona, což dohromady čítá 66 knihy, psaných v průběhu období 1500 let od 44 různých autorů. Pravost příběhů a lidí, kteří žili v její historii byla ověřena objevem svitků od Mrtvého moře v roce 1948. Je také zajímavé, že i když je tu tak velké časové rozmezí a tolik autorů, Bible je naprosto konzistentní knihou a její údaje si navzájem neodporují. Na tom se shodne mnoho teologů. Sám jsem četl a stále rád čtu Bibli a někdy narazím na nějaký rozpor a po bližším zkoupání biblický textů a historického kontextu zjistím, že se nejedná o rozpor, ale pouze o špatné pochopení textů. Zde je vidět, že Bible je sice psaná lidmi, ale lidmi, kteří jsou inspirováni a vedeni Bohem.

„Veškeré Písmo pochází z Božího Ducha a je dobré k učení, k usvědčování, k nápravě, k výchově ve spravedlnosti, aby Boží člověk byl náležitě připraven ke každému dobrému činu.“ 2. Timoteovi 3,16-17

Co mě nejvíce přesvědčilo o tom, že je to inspirované Boží slovo, jsou proroctví. V Bibli je spousty proroctví, které se naplnili třeba ty o 1. příchodu Ježíše Krista a ty, co se teprve naplní anebo se ještě celé nenaplnili třeba ty, které popisují 2. Ježíšův příchod a následný soud.

Pro mě je hodně silné proroctví, které je uvedené v knize Daniel. Kniha pojednává o Danieli, který je ze svými judskými přáteli v Babylonské zajetí. Je tu jeden sen, který Daniel vyloží babylonskému králi a tento sen poukazuje na vzestupy a pády jednotlivých říších v průběhu lidských dějin.

Poukazuje na Babylon a jeho pád a po něm přijde Medo perská říše, pak řecká, římská atd. Po bližším prozkoumáním, když jsem tuto knihu studoval dva roky, jsem si uvědomil, jak ty proroctví jsou přesné. Nechci to tady rozebírat, protože myslím, že by to jeden článek nespravil a proto přikládám odkaz na výklad tohoto proroctví.

Další úžasná proroctví jsou v knize Zjevení, kde je popsáno období středověku, kdy se lidé odvrátili od Boha, a proto se konalo tolik zlých věcí. Ne nadarmo se tomu říká doba temna. Kniha zjevení popisuje průběh tohoto období, kdy budou věrní křesťané pronásledováni středověkou církví a pravda v Bibli obsažená bude popírána a ničena, ale věrní ponesou tuto pravdu dál i za cenu svého života jako třeba Mistr Jan Hus, Viklef a jiní reformátoři. Je zde také popsané přesné trvání středověku. Opět to nebudu rozvádět, protože to jsou všechno rozsáhlá témata. Dám sem odkaz na úžasnou sérii videí, které tuto prorockou knihu vykládají. (Doufám, že nebude vadit, že je to ve slovenštině.)

Chtěl jsem poukázat na to, že jenom inspirovaná kniha může předpovídat budoucnost. Nemyslím si, že někdo z lidí umí předpovídat budoucnost. Možná to nějakému jasnovidci občas vyjde, ale nemyslím si, že by to bylo něco věrohodného. Předpovědět události několik stovek až tisíc let předem žádný člověk nedokáže.

Myslím si, že jsem tu dostatečně poukázal, že Bible rozhodně stojí za povšimnutí a že, rozhodně není pravda, co se o ní povídá.

Proč tedy lidé i nadále tuto knihu nepřijímají jako věrohodnou? Mají nedostatek informací anebo v tom bude něco víc?

Na toto téma mě oslovili určité verše, které se nacházejí v listech apoštola Petra, jsou to texty určené věřícím, ale myslím si, že princip v nich obsažený, může dobře sloužit k vysvětlení toho, proč lidé odmítají Boží slovo. Není to ani problém intelektuální, ale spíše morální. Začnu prvními verši:

„Je totiž pravda, že každý člověk je jako tráva, která zežloutne a uschne, a všechna jeho velikost je jako květ, který opadá. Ale Boží slovo zůstane věčně – je to slovo radostné zvěsti, které vám bylo kázáno.“ 1. list Petrův 1,24-25

Tady vidíme, že apoštol Petr mluví o člověku a o tom, jak je jeho život krátký. Nic si člověk z toho, co má na zemi nemůže nechat. Uschne a přijde o všechno, co má. Sláva, moc a bohatství neznamená nic. Jediné, na čem záleží je náš charakter, jak vyplívá z veršů, které za chvíli budeme číst. Proto se máme držet Božího slova – Bible, které je schopné změnit náš charakter.

„A tak se zbavujte všech špatných vlastností, návyků a pocitů. Mezi ně patří nečestnost, závist, pomluvy a přetvářka. Jste jako nemluvňátka nově narozená pro Boží rodinu. Jako se nemluvně dožaduje mléka, tak i vy byste se měli živit Božím slovem – číst je a přemýšlet o něm, abyste rostli ve víře a k spáse.“ 1. list Petrův 2,1-2

A tady se dostáváme k jádru problému, lidé nechtějí změnit své špatné vlastnosti, zbavit se svých návyků a pocitů. Vyhovuje jim, život v hříchu, tak jak to vyhovovalo mě, než jsem se nechal proměňovat Božím slovem. U koho z vás je nečestnost, závist, pomluvy a přetvářka? Ruku na srdce! Kdo z vás se v tom vidí? Možná si to nechcete připustit, ale k tomu slouží Bible, aby vám ukázala, kde je váš problém a jak ho vyřešit.

Další verš poukazuje na ty, co už poznali proměňující moc Božího slova:

„Vždyť jste už na sobě poznali Boží dobrotivost.“ 1. list Petrův 2,3

Já sám mám zkušenost s tím, když jsem začal poznávat Bibli a studoval ji ve skupince. Četl jsem příběhy lidí, který Bůh proměnil život a já jsem si říkal, že bych mohl být jedním z nich. Biblické postavy mají své životy a dělají v nich i spoustu chyb a já tyto příběhy četl a uvědomil jsem si, že dělám stejné chyby a že je nechci dělat. Na modlitbách jsem Bohu sděloval své nedostatky, které jsem díky Bibli poznal a on mi je pomohl změnit. Například jsem četl o Ezauovi, který žil hýřivým životem a ničeho si nevážil. Rozpoznal jsem v něm sebe, i já jsem žil podobný život, chodil jsem na různé povrchní zábavy, koukal dlouho do noci na seriály a hrál na PlayStationu hry. Myslel jsem si, jak si užívám života a přitom můj život byl prázdný, ale Boží slovo má moc toto všechno s Boží pomocí změnit. Jenže, aby se to stalo musíme Bibli přijmout jako věrohodnou knihu. A myslím si, že mnoho velikánů jí přijalo za velmi důležitou knihu ve svém životě.

„Bible je korunou všech knih a /Kristovo/ kázání na hoře je klenotem na koruně.“ – Mahátma Gándhí, jeden z největších politických a duchovních vůdců Indie 1869 – 1948

„V tomto věku kosmických letů, kdy používáme moderní vědecké nástroje k postupu do nových oblastí lidské činnosti, Bible – tato velkolepá, vzrušující historie rostoucího zjevení a odhalování morálního zákona – zůstává ve všech ohledech aktuální knihou. Naše znalosti a využívání přírodních zákonů, které nám umožňují letět na Měsíc, nám také umožňují zničit naši domovskou planetu atomovou bombou. Věda sama o sobě neřeší otázku, zda máme sílu, kterou máme k dispozici, používat k dobru, nebo ke zlu. Vodítko, co bychom měli dělat, nám poskytuje morální Boží zákon.“ – Wernher von Braun, otec amerického vesmírného programu, 1912 – 1977

Myslím si, že lidé ve svém nitru dobře ví, že je to důležitá kniha, ale také vědí, že pokud ji přijmou, požaduje to po jejich životu změnu a toho se podle mě lidé nejvíce bojí.

Budu teď pokračovat v Biblickém textu.

„Přicházejte ke Kristu, kameni živému, který byl lidmi zavržen, ale před Bohem je vyvolený a vzácný. I vy buďte živými kameny, z nichž se staví duchovní dům. Nadto vám Kristus vydobyl právo, abyste mohli jako kněží bezprostředně přistupovat k Bohu. Přinášejte mu tedy duchovní oběti vašeho čistého života, které rád přijme pro zásluhy Ježíše Krista. Písmo o tom hovoří takto: ‚Posílám Krista jako pečlivě vybraný, vzácný základní kámen mé církve a nikdy nezklamu ty, kdo v něho věří.‘ Ano, vám, kteří věříte, je velmi drahý, ale nevěřícím jsou určena tato slova Písma: ‚Stavitelé zavrhli kámen, který se stal základním kamenem. Pro ně je kamenem, o nějž klopýtnou, a skálou, která způsobí jejich pád.‘ Svým vzdorem vůči Božímu slovu na sebe přivolávají to, co Bůh předem řekl, svůj úplný pád.“ 1. list Petrův 2,4-8

Vím, že pro někoho je tento text poněkud pobožný, ale pokusím se ho vysvětlit. Pokud přijmeme Boží slovo, tak nás to v podstatě přitáhne ke Kristu a povede nás to k čistému životu, pokud se necháme proměňovat. Dále je tu popisováno, jaké výhody má věřící člověk a že může přistupovat k živému Bohu. Dále je zde popisován kámen, jimž je Ježíš Kristus a ukazuje ho jako pevný základ a na tomto základu staví i ten, kdo se řídí podle Božího slova. A jak se píše věřící přijali Boží slovo, ale nevěřící ho odmítli a tím si na sebe přivolaly pád. Jejich život prožijí třeba i v přepychu a radovánkách a v relativně šťastném životě, ale přijdou o to nejcennější o svůj věčný život o svoji duši. Možná je to trochu kruté vyjádření, ale každý má možnost se rozhodnou a tuto pravdu přijmout anebo odmítnout. A já tuto svobodnou volbu toleruji a plně respektuji, ale přijde mi škoda, že lidé Bibli odmítnou dříve, než se sní vůbec seznámí jenom proto, že někde něco slyšeli a sami se o tom nepřesvědčili.

A tak si říkám: „Nechcete této knize dát šanci?“ Vždyť tolik knih člověk přečte za celý život, tak proč ne tuhle? Co vám brání? Co pak nechcete znát na čem stojí naše kultura? Nebylo by dobré jí znát aspoň z historického hlediska? To nechám na vás.