O Beránkovi, který zachránil svět aneb tři myšlenky o Velikonocích

Chtěl jsem v této době Velikonoc poukázat na to, co se opravdu stalo. Vím, že jsou tu různé tradice jako jsou pomlázky, vajíčka, mazance atd. Důležité je si uvědomit, co se tenkrát stalo a jaký to má pro nás význam. Mám pocit, že se tato dávná událost moc často nepřipomíná a do popředí přešly tradice. Udála se jedna důležitá věc, která se dá těžko pochopit, ale pro mě je to největší projev lásky, který kdy byl na zemi vykonán. Chtěl jsem napsat své zamyšlení, ale nakonec jsem se rozhodl zveřejnit zamyšlení o událostech Velikonoc, které pěkně zpracoval ve svém příspěvku Rosťa Homola.

Miroslav Křepinský

O Beránkovi, který zachránil svět aneb tři myšlenky o Velikonocích

Konečně po dlouhé zimě jaro. Všechno pučí a nalévá se životem a spolu s jarem přicházejí i velikonoční svátky. Za slovem Velikonoce se ale skrývá důležitý příběh, který se skutečně stal, znáte jej?

Původní myšlenka ve svátku Pesach (Velká noc)

Vše má svou historickou minulost a Velikonoční svátek je z části inspirován Izraelským národem a jejich svátkem Pesach. Přeneseme se nyní o několik tisíc let nazpátek do doby Izraelského zajetí v Egyptské zemi. Izraelité trpí a naříkají jako otroci. Bůh se rozhodl, že svůj lid z egyptského zajetí vysvobodí. Izraelité měli přislíbenou záchranu a novou krásnou zem snů – Kanaán. Farao ale Izraelity propustit odmítl a Bůh proto dopouštěl na Egypt 10 strašných ran, které je ničily a měly přimět k uvědomění si, kdo je na Zemi Pánem. Poslední rána měla být nejstrašnější. Když nepomohla záplava kobylek, žab, boláků a jiných ran, Bůh se rozhodl sáhnout na život všem prvorozeným. Hospodin prohlásil: „A té noci projdu egyptskou zemí a pobiji v egyptské zemi všechno prvorozené od lidí až po dobytek. Vykonám soudy nad všemi bohy Egypta. Já, Hospodin. Krev na domech, v nichž budete, bude vaším znamením; když uvidím tu krev, pominu vás a nebude mezi vámi zhoubná pohroma, když budu bít egyptskou zemi.“ (Bible – Exodus 12:12-13) Byla to krev beránka, kterou měli Izraelité potřít veřeje svých domů, aby anděl smrti věděl, kde je Boží lid.  Izraelité pak byli slavně za mnohých a velkolepých zázraků vysvobozeni a putovali do nové země. Na památku této události se měl konat každý rok svátek Velké noci – Pesach, kdy Izraelité jedli beránka, nekvašené chleby a připomínají si, co pro ně Hospodin udělal. Celá událost byla ovšem předobrazem na mnohem hlubší naplnění.

Vysvobození ze zajetí hříchu

Egyptská země se svými pohanskými bůžky a obřady byla symbolem hříchu a ohavnosti, do kterého se lidstvo dostalo svou vzpourou proti Bohu již v ráji. Jediným důsledkem, který na sebe lidé za neposlušnost přivolali, byla a je jistá smrt. „všichni zhřešili a postrádají Boží slávu.“ (Bible – Řím. 3:23) Je to smutné, ale hřích natolik oddělil lidi od svého Stvořitele a Dárce věčného života, že smrt je vlastně přirozeným důsledkem našeho chování. Bůh, který nás stvořil ke svému obrazu, trpěl, když viděl, do jaké zkázy se lidé svou neposlušností dostali, a v jeho srdci se zrodil plán. „Neboť tak Bůh miluje svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný.“ (Jan 3:16) Stvořitel toužil sejmout z nás tíži vin, vysvobodit nás z otroctví hříchu a dát lidstvu znovu spravedlnost a možnost záchrany. Pro záchranu Izraele musel být obětován beránek a pro padlé lidstvo celé země byl obětován Boží Syn Ježíš Kristus. On je tím beránkem, jen On jediný mohl přinést to nejcennější výkupné, svou krev, kterou prolil na kříži místo mne i tebe. Každý, kdo uvěří v toto poselství, bude moci vyjít z otroctví hříchu a mít naději na věčný život v Božím království. Pesach byl předobrazem tohoto plánu vykoupení. Beránek se musel zabít, jeho krví pomazat veřeje a jeho maso sníst. Nestačí proto uvěřit povrchně, víra musí prostoupit naším tělem a proměnit nás. Když uvěříš, že díky Kristově krvi můžeš dostat u Božího soudu milost a být zachráněn, uvědomíš si i ohavnost svého hříchu, který Spasitele ukřižoval. On tě pak povede tak, aby ses všeho špatného zbavil, a Boží desatero přikázání se stane součástí tvého srdce. Jen vírou jsme zachráněni, ale dobré skutky jsou přirozeným důsledkem změny člověka a lásky ke Kristu. Když budou veřeje tvého srdce pomazány vírou v Ježíšovu prolitou zachraňující krev, anděl věčné smrti se k tobě nedostane!

Pesach přechází ve svátek Večeře Páně

Nyní se přeneseme do časů Ježíše Krista zhruba před 2000 lety. Když se přiblížila doba a Ježíš Kristus poznal, že se brzy naplní vše, co bylo předpovězeno o jeho smrti jako Božího beránka, sedl si se svými učedníky ke stolu a ustanovil místo starozákonního svátku Pesach svátek nový. „Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili tento kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde.“ (Bible – 1. Kor 11:26) Úkolem nového svátku „Večeře Páně“ již nebylo připomínat starozákonní vysvobození z Egypta, ale novozákonní vysvobození z hříchu a jisté smrti. Je to poselství o smrti a vzkříšení Ježíše Krista. Svátek Pesach je tedy v novozákonní době nahrazen připomínkou této slavné události při obřadu Večeře Páně, a to až do druhého příchodu Spasitele. Všichni křesťané si takto připomínají slavnou událost jeho zástupné oběti a vzkříšení.

Rosťa Homola
Oddělení spirituální péče

A možná píseň o Beránkovi, který zachránil svět je krásným doplněním těchto tří myšlenek o Velikonocích: